Vítejte v klubu těch, kteří si rodinu nevybrali v porodnici, ale srdcem.
Říká se nám všelijak. Nevlastní. Macechy. Otčímové. Partneři rodičů. Ta slova znějí studeně, že? Jako byste byli jen nějaký doplněk nebo „náhradní díl“. Přitom realita je často úplně jiná.
Být bonusovým rodičem je jedna z nejtěžších disciplín krocení démonů. Proč? Protože naskakujete do rozjetého vlaku. Protože se často snažíte milovat dítě, které vás (pod vlivem manipulace biologického rodiče) odmítá. Protože narážíte do zdi: „Ty nejsi moje máma! Ty mi do toho nemluv!“
Znáte tyhle démony?
- Démon „Jsi navíc“: Pocit, že do té rodiny nepatříte, že jste jen páté kolo u vozu, když se řeší „jejich“ věci.
- Démon Bezmoci: Vidíte, jak biologický rodič dítětem manipuluje, jak mu ubližuje, ale vy nemáte „právo“ zasáhnout tak, jak byste chtěli.
- Démon Nevděku: Děláte první poslední, vozíte na kroužky, vaříte, kupujete dárky… a místo „děkuju“ přijde ledová sprcha, protože „u táty/mámy je to lepší“.
Tato sekce je pro VÁS. Pro ty, kdo to nevzdávají, i když často pláčou do polštáře nebo mlátí do stolu. Pro ty, kdo pochopili, že „rodič“ není jen ten, kdo zplodil, ale ten, kdo je tam, když je potřeba. Pro ty, kdo chtějí být dětem oporou, i když jim hází klacky pod nohy dospělí „tam venku“.
Tady najdete rady, jak ustát tu zeď odmítání, jak si najít k dítěti cestu oklikou a jak se z toho všeho nezbláznit. Protože vy nejste „nevlastní“. Vy jste vlastní volbou. A to se počítá.
Vítejte, hrdinové v druhé linii. 🛡️

